Jak poznat kvalitní sprchový žlab – vše začíná u nerezi

Jak poznat kvalitní sprchový žlab – vše začíná u nerezi

Když dva žlaby vypadají stejně, neznamená to, že jsou stejné i materiálem a zpracováním. O životnosti a odolnosti rozhoduje zejména typ nerezové oceli, tloušťka plechu, svary a dokončení povrchu. Níže najdete praktický, technicky přesný průvodce, jak kvalitu rozpoznat – bez ohledu na to, kolik výrobek stojí.

  • „Nerez“ je celá skupina slitin – důležité je konkrétní označení (AISI 304/316 vs. 201).
  • Silnější plech (1,5–2,0 mm) = vyšší tuhost, stabilita a rezerva pro montáž.
  • Čisté TIG svary a tryskání po svaření odstraní oxidy a sjednotí povrch.
Nerezové plechy z výroby – vstupní materiál

Proč „nerez“ není jen jedna ocel

Nerezová ocel je slitina železa s chromem (min. ~10,5 % Cr), často také s niklem a dalšími prvky. Chrom vytváří na povrchu pasivní vrstvu oxidu, která brání korozi. Stabilita a samoobnovování této vrstvy závisí na složení slitiny i na čistotě/povrchovém stavu po výrobě.

Nejpoužívanější třídy u žlabů

  • AISI 201 – méně Ni, více Mn; nižší náklady, nižší odolnost proti chloridům (riziko „tea-stainingu“).
  • AISI 304 (EN 1.4301) – cca 18 % Cr, 8 % Ni; osvědčený standard pro koupelny.
  • AISI 316 (EN 1.4401) – navíc ~2 % Mo; vyšší odolnost v prostředí s chloridy (wellness, bazény).

Cr tvoří pasivní vrstvu, Ni stabilizuje austenitickou strukturu a houževnatost, Mo zásadně zvyšuje odolnost proti důlkové a štěrbinové korozi.

Označení Složení (zjednodušeně) Odolnost Vhodnost
AISI 201 nižší Ni, více Mn nižší v chloridovém prostředí spíše okrajově
AISI 304 ~18 % Cr, ~8 % Ni velmi dobrá běžné koupelny
AISI 316 ~16 % Cr, ~10 % Ni, ~2 % Mo výborná (chloridy) wellness, bazény
Porovnání tloušťky nerezového plechu

Tloušťka plechu – skrytý parametr s obrovským vlivem

Tloušťka stěny žlabu určuje tuhost, tvarovou stabilitu a rezervu při montáži i provozu. Tenčí materiál (0,6–1,0 mm) se snáze deformuje, může ztratit rovinu a hůř drží napojení na dlažbu. Rozumný standard pro dlouhou životnost je 1,5–2,0 mm (nejtenčí používaný plech 1,5 mm; jinak 2,0 mm).

V praxi to znamená jednodušší a bezpečnější montáž, stabilní usazení roštu a menší riziko „vrzání“ či prasklin v okolí napojení na obklad.

Svary a povrch: co nesmí být vidět

V okolí svaru vzniká tepelně ovlivněná oblast (HAZ) se zabarvením a oxidy. Pokud se neodstraní, stávají se místem, kde pasivní vrstva hůř funguje a mohou vznikat skvrny či pitting. Čistý svar u žlabu = bez zabarvení, bez ostrých hran, plynulé přechody.

TIG vs. MIG

  • TIG – přesné, čisté svary s minimem rozstřiku; ideální pro tenké plechy a koutové spoje.
  • MIG/MAG – produktivní, ale hrubší; u tenkých plechů hrozí přepaly. Pro estetiku a dlouhou životnost žlabů je preferován TIG.

Proč tryskání

Tryskání po svaření mechanicky odstraní oxidy a zabarvení, sjednotí povrch a umožní přirozené obnovení pasivní vrstvy – bez chemie. Výsledkem je homogenní, jemně matný povrch, na kterém hůř ulpívají nečistoty a který si dlouhodobě drží vzhled.

Detail TIG svaru po tryskání

Jak se v praxi projevuje nekvalitní materiál nebo zpracování

„Tea-staining“ (čajové skvrny)

Hnědavé mapy na povrchu, typicky tam, kde zůstává voda s mýdly a solí. Jde hlavně o estetický problém související s méně odolnou slitinou (např. AISI 201) nebo neodstraněnými oxidy po svařování.

Pitting (důlková koroze)

Mikrodůlky, které narušují pasivní vrstvu. Snadno vznikají z nečistot a rýh; urychlují je chloridy. Slitiny s Mo (AISI 316) jsou podstatně odolnější.

Štěrbinová koroze

V těsných spárách s omezeným přístupem kyslíku (pod usazeninami, v ostrých štěrbinách) může dojít k lokálnímu napadení. Pomáhá čistý, hladký povrch a správná konstrukce bez „pastí“ na nečistoty.

Rezavý sprchový žlab – projev koroze na nekvalitním materiálu
Označení Made in China – ilustrační foto původu

Cena neříká vše (ale může napovědět)

Levný žlab nemusí být nutně špatný, ale extrémně nízká cena obvykle znamená kompromisy: méně odolnou slitinu (často AISI 201), tenčí plech a rychlé svary bez pečlivého dočištění. Tyto rozdíly se projeví až v provozu – skvrnami, matněním, lokální korozí u svarů. Vždy chtějte konkrétní parametry a dokumentaci.

Jak si kvalitu ověřit (praktický checklist)

  1. Ocel: ptejte se na přesné označení (AISI 304/316). „Stainless steel“ bez čísla nestačí.
  2. Tloušťka: preferujte 1,5–2,0 mm u těla žlabu, zejména u delších délek.
  3. Svary: hladké, bez zabarvení; žádné ostré hrany, jednotný povrch po dočištění.
  4. Povrch: jemně matný, sjednocený (např. tryskání); bez zbytků oxidů.
  5. Dokumentace: materiálový certifikát, prohlášení o shodě, technický list.

Pro srovnání různých konstrukcí a designů se podívejte na naše produktové řady: Classic, SteelOne, SlimLine – a když je potřeba přizpůsobit délku či umístění, využijte atypickou výrobu na míru.

Údržba a provoz: jak udržet nerez dlouhodobě krásnou

  • Průběžně oplachujte čistou vodou a nenechávejte zbytky mýdel/solí zaschnout.
  • Používejte neabrazivní čističe bez chloru; vyhněte se drátěnkám.
  • Utírejte mikrovláknem po směru textury; v malých koupelnách větrejte.

Shrnutí

  • Kvalitu určuje správná slitina (304/316), tloušťka (1,5–2,0 mm), čisté TIG svary a tryskání po svaření.
  • Cena je vodítko, ale rozhodují parametry a transparentnost výrobce.
  • Vyberte řešení podle prostoru a detailů napojení – v řadách Classic, SteelOne, SlimLine nebo zvolte atypickou výrobu.

Série: Díl 1 – Vše začíná u nerezi  |  Díl 2 – (připravujeme: Kvalita zpracování a svary)