Jak poznat kvalitní sprchový žlab – vše začíná u nerezi
Když dva žlaby vypadají stejně, neznamená to, že jsou stejné i materiálem a zpracováním. O životnosti a odolnosti rozhoduje zejména typ nerezové oceli, tloušťka plechu, svary a dokončení povrchu. Níže najdete praktický, technicky přesný průvodce, jak kvalitu rozpoznat – bez ohledu na to, kolik výrobek stojí.
- „Nerez“ je celá skupina slitin – důležité je konkrétní označení (AISI 304/316 vs. 201).
- Silnější plech (1,5–2,0 mm) = vyšší tuhost, stabilita a rezerva pro montáž.
- Čisté TIG svary a tryskání po svaření odstraní oxidy a sjednotí povrch.

Proč „nerez“ není jen jedna ocel
Nerezová ocel je slitina železa s chromem (min. ~10,5 % Cr), často také s niklem a dalšími prvky. Chrom vytváří na povrchu pasivní vrstvu oxidu, která brání korozi. Stabilita a samoobnovování této vrstvy závisí na složení slitiny i na čistotě/povrchovém stavu po výrobě.
Nejpoužívanější třídy u žlabů
- AISI 201 – méně Ni, více Mn; nižší náklady, nižší odolnost proti chloridům (riziko „tea-stainingu“).
- AISI 304 (EN 1.4301) – cca 18 % Cr, 8 % Ni; osvědčený standard pro koupelny.
- AISI 316 (EN 1.4401) – navíc ~2 % Mo; vyšší odolnost v prostředí s chloridy (wellness, bazény).
Cr tvoří pasivní vrstvu, Ni stabilizuje austenitickou strukturu a houževnatost, Mo zásadně zvyšuje odolnost proti důlkové a štěrbinové korozi.
Označení | Složení (zjednodušeně) | Odolnost | Vhodnost |
---|---|---|---|
AISI 201 | nižší Ni, více Mn | nižší v chloridovém prostředí | spíše okrajově |
AISI 304 | ~18 % Cr, ~8 % Ni | velmi dobrá | běžné koupelny |
AISI 316 | ~16 % Cr, ~10 % Ni, ~2 % Mo | výborná (chloridy) | wellness, bazény |

Tloušťka plechu – skrytý parametr s obrovským vlivem
Tloušťka stěny žlabu určuje tuhost, tvarovou stabilitu a rezervu při montáži i provozu. Tenčí materiál (0,6–1,0 mm) se snáze deformuje, může ztratit rovinu a hůř drží napojení na dlažbu. Rozumný standard pro dlouhou životnost je 1,5–2,0 mm (nejtenčí používaný plech 1,5 mm; jinak 2,0 mm).
V praxi to znamená jednodušší a bezpečnější montáž, stabilní usazení roštu a menší riziko „vrzání“ či prasklin v okolí napojení na obklad.
Svary a povrch: co nesmí být vidět
V okolí svaru vzniká tepelně ovlivněná oblast (HAZ) se zabarvením a oxidy. Pokud se neodstraní, stávají se místem, kde pasivní vrstva hůř funguje a mohou vznikat skvrny či pitting. Čistý svar u žlabu = bez zabarvení, bez ostrých hran, plynulé přechody.
TIG vs. MIG
- TIG – přesné, čisté svary s minimem rozstřiku; ideální pro tenké plechy a koutové spoje.
- MIG/MAG – produktivní, ale hrubší; u tenkých plechů hrozí přepaly. Pro estetiku a dlouhou životnost žlabů je preferován TIG.
Proč tryskání
Tryskání po svaření mechanicky odstraní oxidy a zabarvení, sjednotí povrch a umožní přirozené obnovení pasivní vrstvy – bez chemie. Výsledkem je homogenní, jemně matný povrch, na kterém hůř ulpívají nečistoty a který si dlouhodobě drží vzhled.

Jak se v praxi projevuje nekvalitní materiál nebo zpracování
„Tea-staining“ (čajové skvrny)
Hnědavé mapy na povrchu, typicky tam, kde zůstává voda s mýdly a solí. Jde hlavně o estetický problém související s méně odolnou slitinou (např. AISI 201) nebo neodstraněnými oxidy po svařování.
Pitting (důlková koroze)
Mikrodůlky, které narušují pasivní vrstvu. Snadno vznikají z nečistot a rýh; urychlují je chloridy. Slitiny s Mo (AISI 316) jsou podstatně odolnější.
Štěrbinová koroze
V těsných spárách s omezeným přístupem kyslíku (pod usazeninami, v ostrých štěrbinách) může dojít k lokálnímu napadení. Pomáhá čistý, hladký povrch a správná konstrukce bez „pastí“ na nečistoty.


Cena neříká vše (ale může napovědět)
Levný žlab nemusí být nutně špatný, ale extrémně nízká cena obvykle znamená kompromisy: méně odolnou slitinu (často AISI 201), tenčí plech a rychlé svary bez pečlivého dočištění. Tyto rozdíly se projeví až v provozu – skvrnami, matněním, lokální korozí u svarů. Vždy chtějte konkrétní parametry a dokumentaci.
Jak si kvalitu ověřit (praktický checklist)
- Ocel: ptejte se na přesné označení (AISI 304/316). „Stainless steel“ bez čísla nestačí.
- Tloušťka: preferujte 1,5–2,0 mm u těla žlabu, zejména u delších délek.
- Svary: hladké, bez zabarvení; žádné ostré hrany, jednotný povrch po dočištění.
- Povrch: jemně matný, sjednocený (např. tryskání); bez zbytků oxidů.
- Dokumentace: materiálový certifikát, prohlášení o shodě, technický list.
Pro srovnání různých konstrukcí a designů se podívejte na naše produktové řady: Classic, SteelOne, SlimLine – a když je potřeba přizpůsobit délku či umístění, využijte atypickou výrobu na míru.
Údržba a provoz: jak udržet nerez dlouhodobě krásnou
- Průběžně oplachujte čistou vodou a nenechávejte zbytky mýdel/solí zaschnout.
- Používejte neabrazivní čističe bez chloru; vyhněte se drátěnkám.
- Utírejte mikrovláknem po směru textury; v malých koupelnách větrejte.
Shrnutí
- Kvalitu určuje správná slitina (304/316), tloušťka (1,5–2,0 mm), čisté TIG svary a tryskání po svaření.
- Cena je vodítko, ale rozhodují parametry a transparentnost výrobce.
- Vyberte řešení podle prostoru a detailů napojení – v řadách Classic, SteelOne, SlimLine nebo zvolte atypickou výrobu.
Série: Díl 1 – Vše začíná u nerezi | Díl 2 – (připravujeme: Kvalita zpracování a svary)